Zábava a atrakce v Norsku

17. květen – nejdůležitější lidová slavnost Volksfest v Norsku

17. květen je národním svátkem Norska, kterým se oslavuje přijetí Ústavy dne 17. května 1814. Je velkým svátkem pro celou rodinu a obzvlášť pro děti. Všichni se krášlí mašličkami a stuhami v červené, bílé a modré barvě (barvy norské vlajky) a oblékají regionální kroj (bunad). Den se slaví v celém Norsku, od největšího města až po nejodlehlejší vesničku. Slavnostně oblečení lidé a hudební kapely v krásných stejnokrojích a s blýskajícími se hudebními nástroji dobývají ulice. Všichní volají "hurá" až ztrácejí hlasy. Mezitím se občerstvují zmrzlinou a samozřejmě i klobásou. Odpoledne se dětem zdarma promítají filmy a organizují se veselé hry. Mnozí využívají den pro společnou návštěvu restaurace či oslavu doma v kruhu rodiny a dobrých přátel. Je to den, kdy se scházejí velcí a malí, příjemně se baví a těší se ze života a jara.

Pokud budete chtít navštívit Norsko 17. května, neměli byste si nechat ujít společnou oslavu této země s Nory. Jednoduše se můžete přidat k jednomu z průvodů se zpívajícími dětmi mávajícími vlajkami. Radujte se s ostatními.

Fenomény a zajímavá místa

Fjordy

Norské fjordy a okolní krajiny jsou velmi známé díky své kráse. Kombinace strmých zelených hor s mohutnými vodopády a úzkých, modro-zelených, coby bezedných fjordů je unikátní. Nelze popsat takovou přírodu slovy, musíte ji vidět. Nejznámější krajinou jsou fjordy v regionu „Vestlandet“, kde se nachází mj. Geirangerský fjord i Nærøyfjord. Oba jsou součástí seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Fjordy jsou mořské zálivy se slanou vodou, které sáhají daleko do vnitrozemí. Podoba údolí těchto mořských zálivů je výsledkem činnosti ledovců. Označení může být matoucí, např. když objevíte "Tyrifjord" na jihu od Hønefossu. V tomto případě se nejedná o původní fjord ve vlastním smyslu slova, nýbrž o vlastní jméno tohoto jezera.

Ledovce

V Norsku najdete některé z největších ledovců Evropy. Ledovce jsou staré několik tisíc let a jsou stále "živé": mění se a pohybují se. Túra po ledovcích je neuvěřitelným zážitkem, při zdolávání a zkoumání ledovců byste ovšem měli využívat služeb zkušeného průvodce. Pokud máte dobrou kondici, můžete lézt i do ledovcových trhlin. Bude to pro Vás nezapomenutelný zážitek.

Norské ledovce se nacházejí hlavně v pohořích jižního Norska. Severně od Bergenu a Sognefjordu je největší ledovec Norska Jostedalsbreen. Muzeum ledovců ve městě Fjærland na jižním konci ledovce, organizuje túry po ledovci různé délky a různé obtížnosti. Z Briksdalenu na severo-západě ledovce se můžete procházet až k okraji ledovce.

U ledovce Folgefonna jihovýchodně od Bergenu u nádherného Hardangerského fjordu je malé středisko letního lyžování. Zde můžete lyžovat od začátku června až do poloviny srpna. Z Jondalenu tam jezdí autobus, v centru si můžete půjčit lyže.

Půlnoční slunce, polární noci, polární záře

Severní Norsko nabízí tři specielní přírodní fenomény: půlnoční slunce, polární noc a polární záře. Jsou spojeny s určitou zeměpisnou polohou. Půlnoční slunce a polární noc se vyskytují jen v místech, která leží severně od polárního kruhu (66,5 stupňů sever, tj. cca. 2 hodiny jízdy autem jižně od Bodø a potom směrem na sever). Mluví se o půlnočním slunci, pokud je alespoň horní okraj slunce nad horizontem po celý den (24 hodin). Během polární noci slunce v určitém období v zimním pololetí vůbec nevychází nad horizont. Přesná období jsou závislá od polohy oblasti. Severní záře jsou nejčastěji vidět na Lofotech, v okolí města Tromsø a v regionu Finnmark. V posledních letech se vydali milovníci polární záře i poštovní lodí podél pobřeží severního Norska, aby mohli vidět tento fascinující fenomén přírody na vlastní oči.

Polární záře je výsledkem působení nabitých částic slunečního větru v zemské atmosféře.

Půlnoční slunce

|Bodø|67,3|30/5|3/6|8/7|12/7|

|Svolvær|68,2|25/5|28/5|14/7|17/7|

|Andenes|69,3|19/5|22/5|20/7|23/7|

|Tromsø|69,7|17/5|20/5|22/7|25/7|

|Nordkapp|71,2|11/5|13/5|29/7|31/7|

|Longyearbyen|78,0|19/4|20/4|21/8|23/8|

Polární záře – Aurora Borealis

Polární záře neboli Aurora Borealis je žlutě-zelená záře, která se v severním Norsku, hlavně v zimě, pohybuje po nebi. Polární záře je složitým fenoménem přírody, který byl ještě v minulém století spojený s mýty a pověrami. Polární záře byla často vykládána jako varovné znamení budoucích neštěstí a válek. Dnes již víme, že polární záře je světlo, které působí v horní atmosféře obzvlášť v polárních regionech a je způsobena elektricky nabitými částicemi vstupujícími do atmosféry. Nejčastěji má polární záře žlutě-zelenou barvu, ale může mít i variaci zelených, červených či červeno-fialových odstínů. Tvary polární záře jsou různorodé. Nejfascinujícími jsou záře se stále se střídajícími tvary, pozicemi a barvami.

Polární záře se nevyskytují rovnoměrně. Nejčastěji jsou k vidění v oválných zónách kolem pólů a nejlépe jsou k vidění v říjnu, únoru a březnu mezi 22. a 24. hodinou. Tento fenomén můžete pozorovat i na jižní polokouli. Jmenuje se jižní polární záře neboli Aurora Australis.