Kultura ve Slovinsku byla po dlouhá staletí určována různými historickými a politickými událostmi. Bohaté kulturní dědictví Slovinska je přitom zastoupené v mnoha oblastech - od literatury, hudby, divadla až po architekturu. Slovinsko je také jednou z mála zemí na světě, která má svůj vlastní národní svátek věnovaný právě kultuře.

Svátek kultury se slaví 8. února, v den úmrtí největšího slovinského básníka Franceho Prešerena, který složil mimo jiné slovinskou národní hymnu (Zdravljica). Významnou roli ve slovinské kultuře hrál také protestantský pastor Primož Trubar, který v roce 1550 vydal vůbec první knihu ve slovinštině. A tím se slovinština oficiálně zařadila k písemným evropským jazykům.
Dějiny slovinské literatury ve 20. století určovali především tito autoři: Ivan Cankar, Srečko Kosovel, Ciril Zlobec, Kajetan Kovič, Tomaž Šalamun, Dane Zajc, Vitomil Zupan, Drago Jančar, Boris Pahor a Lojze Kovačič. Mnoho jejich děl bylo již přeloženo do cizích jazyků.
V roce 2010 byla Lublaň zařazena do světového kulturního dědictví UNESCO. Maribor je evropským městem kultury 2012.
Ve Slovinsku se po celý rok konají nejrůznější kulturní akce jako např. taneční festival Exodus v Lublani, festival pouličního divadla Ana Desetnica, setkání PEN klubu spisovatelů ve městě Bled nebo např. mezinárodní literární festival Vilenica u města Sežana. Kulturní akce ve Slovinsku dostávají pravidelnou finanční pomoc od státu (asi dvě třetiny všech finančních prostředků) a jsou samozřejmě také podporovány příslušnými regiony a obcemi. Vedle celé řady galerií, divadel a muzejí patří ke kulturnímu dědictví Slovinska také spousta památek, hradů, kostelů, klášterů, knihoven, archeologických nalezišť a národních parků.